Traveling with baby? No problem!

Vy z vás, kdo mě již nějakou chvíli sledujete, tak víte, že miluju cestování. Jako malá jsem s maminkou jezdila každý rok k moři i třikrát, dokonce jsme nějaký čas s našima žili i v USA, kde do teď žije můj tatínek. Tuto vášeň mám tedy zřejmě po rodičích…

S Viktorkou jsem poprvé vycestovala když měla 3 měsíce. Jeli jsme autem do Chorvatska do Rabacu. Je to místo, kam jezdím už snad 15 let a je to vždycky stejné, jako kdybych se vracela na chatu z dětství… Miluju to tam, proto jsem si nedokázala představit, že bych tam první léto s Viktorkou nejela. Neviděla jsem v tom žádný problém… ,,Prostě ji budeme pořádně mazat, vlažit vodou a bude stále ve stínu.’’, říkala jsem si. A přesně tak to bylo, Viktorka dovolenou zvládla skvěle a dokonce se i okoupala v moři…


Jediné, co nebylo úplně ideální byla cesta autem v opravdu velikém horku. Nechtěli jsme moc klimatizovat, aby nenachladla, ale zase jsme nemohli jet úplně bez chlazení. Vyřešili jsme to tedy mírnou klimtizací a častými zastávkami, při kterých jsme Viktorku pokaždé omyli vodou z petky… haha, to bylo docela vtipné.

Na další dvě dovči jsem už volila letadlo. Abych pravdu řekla, měla jsem z toho trošku obavy, ale uklidnila mě představa, že se mnou letěla moje mamka sama do Ameriky, když mi bylo 10 měsíců…

Tlak v letadle mi skoro nikdy problém nedělal, takže jsem spoléhala, že ani Viktorka tyto potíže mít nebude. A ona neměla! Pravda je, že vyskládávat u kontroly všechny tekutiny (mléko pro Viktorku, přesnídávky, kosmetika), elektroniku, do toho vytahovat z kočárku všechny věci a následně ho skládat, aby se vešel do skeneru, není úplně příjemné, obzvlášť když dítě v kočárku spí a vy ho musíte vzbudit, ale dá se to zvládnout. Dokonce na nějakém letišti, nejsem si jistá kde, mi jeden pán u kontroly nabídl, že mi Viktorku podrží, abych mohla vše v klidu nachystat… většinou na cestách potkávám opravdu milé lidi.

Před každým letem, těsně před nástupem do letadla, Viktorku přebaluju a chystám vodu do flašky na mléko (případně čaj). Do letadla většinou volají rodiny s dětmi jako první, ale z mé zkušenosti doporučuji chodit jako poslední. Pokud jsou všechny děti jako Viktorka, tak je baví chodit, stát, dívat se, no a v letadle se potom dlouhou dobu sedí a to pro nás s Viktorkou není úplně žádané, proto chodíme jako poslení.

Létaly jsme zatím pouze po Evropě, takže to byly lety o délce cca 2 hodiny… Viktorka 3 ze 4 letů prospala, při jednom letu byla vzhůru a hrála se, většinou ani nekňourla.

Zajímavé pro mě bylo, že jsem v letadlech moc dětí neviděla, vlastně asi žádné… Viktorka byla na palubě vždy jediné miminko. Většinou se lidé před odlety tvářili dost vyděšeně, jelikož zřejmě čekali, že bude pláč a řev… Bylo ale velice milé, když se na Viktorku po přistání všichni vždycky usmívali a říkali mi, jak je šikovná.

Jsem hrdá, pyšná, šťastná. Viktorka je stejný cestovatel jako já, huraaaah!

No a na konec vám zkusím odpovědět na pár otázek, které mi často pokládáte…

Co s kočárkem, když se lítá?
Kočárek není žádný problém, u odbavení dostanete na kočátek nálepku a prcek v něm může jet celou dobu až k letadlu, těsně před ním kočátek poskládáte a personál se postará o to, aby se dostal do zavazadlového prostoru. Většinou kočárek čeká zase u letadla, jen někdy se stane, že je až v příletové hale mezi zavazadly.

Dítě v letadle musí sedět na klíně rodiče? 

Může a nemusí, dá se koupit místo i pro dítě, kam můžete dát i autosedačku (ověřte si u letecké společnosti, jaké musí mít sedačka označení)…já s Viktorkou zatím vždy letěla s jedním místem. Podle mě je to tak lepší, jelikož ušetříte za letenku navíc a většinou stejně děti chtějí být co nejblíž u maminky… Nejsem si jistá, do kolika let je takto možné létat, ale myslím, že do tří. Vše najdete na stránkách letecké společnosti, se kterou poletíte.

Nebojí se dítě v letadle, nemá bolesti, nepláče?
Viktorka nemá problémy. Je dobré si nachystat nějakou tekutinu na vzlet a přistání, aby bylo jednodušší vyrovnat tlak. Taky je dobré mít nachystané nejoblíbenější hračky- my si vystačíme s balíčkem kapesníků, sáčkem, s flaškou apod. Pokud je dítě už větší, můžete mu zkusit dát sluchátka s hudbou, to mně osobně taky pomáhá.

Co vše se u kontroly musí nachystat a vytáhnout z tašky?

Veškeré tekutiny- parfémy, krémy a já vytahuju i navlhčené ubrousky, rtěnky, lesky, deodoranty. Tekutiny většinou mohou být v balení do 100ml a dohromady by neměly dát víc než litr (to se zase dočtete u letecké společnosti) a měly by být v průhledné taštičce/ sáčku (většinou dostanete, nebo můžete zakoupit na letišti). U lidí s dětmi je samozřejmé, že mohou mít tekutin víc. Já vozím termosku s převařenou vodou a přesnídávky, nikdy s tím nebyl problém. Dále pak vytahujete notebook, telefon, foťák apod., sundáváte pásky, hodinky, vytahujete veškeré kovové věci z kapes, někde zouváte boty… Z kočárku se musí vytáhnout všechny věci, musí se poskládat a projet skenerem.

Pokud máte nějaké další otázky, stačí napsat komentář a já vám ráda odpovím… Psát každému zvlášť do zpráv je poměrně náročné, haha, takže byste mi to tím ulehčili. Děkuji 🙂

Doufám, že můj krátký cestovní článek aspoň trochu někomu z vás pomůže… Užívejte si cestování s dětmi, je to perfektní. Já sama jsem nesmírně vděčná mojí mamince za to, že se mnou vždycky cestovala a poznávaly jsme nové kultury, lidi, zvyky… Je to moje vášeň, miluju čekání na letištích, miluju hotely, miluju památky, všechny zajímavé lidi, co na cestách potkávám… Ach, ach,… těším se na další dobrodružství!

PS: Nezapomeňte, že i miminko musí mít svůj pas, případně občanský průkaz…

Mějte se všichni moc krásně, Adela